Kešu (Ledvinovník západní - Anacardium occidentale) je strom původem z tropických oblastí Jižní Ameriky, konkrétně z oblasti dnešní severovýchodní Brazílie. Dnes je však pěstován po celém světě, především v Indii, Vietnamu a dalších tropických oblastech. Přestože je kešu oříšek velmi oblíbenou pochoutkou, celý proces jeho pěstování a zpracování je poměrně náročný a zajímavý. Jak tedy vlastně kešu roste?
Stromy na kterých roste kešu vyžadují teplé tropické klima a dobře propustnou půdu, aby mohly správně růst a plodit své charakteristické oříšky.
Strom kešu je dřevina, která dorůstá do výšky přibližně 12–15 metrů, i když některé stromy mohou dosáhnout až 20 metrů. Kešu potřebuje teplé a vlhké podmínky, proto se pěstuje v oblastech, kde průměrné roční teploty neklesají pod 25 °C a kde je dostatek srážek. Tyto stromy mají silné, rozvětvené kořeny, které jim umožňují dobře absorbovat vodu a živiny z půdy, i když je sušší podnebí. Tím se kešu dobře přizpůsobuje různým tropickým oblastem, kde srážky nejsou pravidelné. Strom je poměrně odolný a vydrží růst i v relativně nehostinných podmínkách. Půda, ve které kešu roste, musí být dobře propustná, protože přemíra vody může způsobit problémy s kořenovým systémem. Naopak, při vhodných podmínkách a správné péči se kešu stromy dožívají desítek let.
Květy a plody
Ledvinovník západní má malé, žlutě-zelené květy, které se vyskytují ve velkých květenstvích. Květenství obsahuje jak samčí, tak samičí květy, což znamená, že strom je schopný se samoopylit, přesto i tak hmyz hraje při zvyšování výnosu plodů zásadní roli. Po opylení se začíná vytvářet plod, který má dvě hlavní části – kešu jablko a samotný kešu oříšek.
Kešu jablko je falešný plod, zatímco skutečným plodem je právě oříšek, který roste na konci jablka. Kešu jablko je masité a šťavnaté, má jasně žlutou nebo červenou barvu, a i když není tak známé, v zemích jako je Brazílie je to velmi oblíbená součást místní kuchyně. Z jablek se vyrábějí džusy, marmelády a fermentované nápoje.
Jak vypadá kešu oříšek?
Samotný oříšek je ukrytý v tvrdé skořápce, která obsahuje toxickou látku zvanou urushiol. Tento toxický olej je příbuzný látkám, které se nacházejí v jedovatém břečťanu, a může způsobit podráždění kůže. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby oříšky byly před konzumací správně zpracovány. Když plody dozrají, jsou sklizeny ručně. To je práce velmi náročná a vyžaduje pečlivost, protože sklizené oříšky musí být rychle zpracovány, aby nedošlo k poškození nebo kontaminaci jedovatou látkou. Skořápky oříšků se buď pálí, nebo vaří v páře, aby se toxický olej neutralizoval a umožnilo se získání jedlého oříšku. Tento proces zpracování vyžaduje nejen speciální vybavení, ale i dovednosti pracovníků, kteří vědí, jak se s oříšky bezpečně zachází.
Sklizeň a zpracování
Sklizeň kešu probíhá přibližně jednou ročně, obvykle na konci období sucha, kdy jsou plody plně zralé. V některých oblastech může strom plodit vícekrát během roku, avšak hlavní sezóna sklizně zůstává ve většině regionů stálá. Poté, co jsou plody sklízeny, se kešu oříšky ručně oddělují od kešu jablek. Jablka jsou zpravidla zpracovávána přímo na plantážích, zatímco oříšky procházejí dalším zpracováním.
Po oddělení jsou kešu oříšky sušeny na slunci nebo mechanicky, aby se snížila jejich vlhkost a usnadnilo další zpracování. Sušení také napomáhá prodloužit skladovatelnost oříšků. Jakmile jsou oříšky dostatečně suché, přichází na řadu loupání, který zahrnuje odstranění tvrdé skořápky a případné odstranění tenké hnědé slupky, která obklopuje jádro.
Po důkladném zpracování se kešu oříšky třídí podle velikosti a kvality. Většina oříšků je pak exportována do celého světa, kde jsou používány jako samostatná pochoutka nebo přísada do mnoha pokrmů. Kromě běžně známých slaných a pražených kešu oříšků jsou kešu často používány v indické a thajské kuchyni, kde se přidávají do kari a omáček. Dalším produktem jsou kešu másla nebo kešu mléko, které jsou oblíbené u lidí s intolerancí na mléčné výrobky. Dnes patří kešu mezi nejvíce vyhledávané oříšky na světě, přestože za každým balením kešu oříšků stojí množství práce a péče, které jsou pro tento produkt nezbytné.