Para ořechy pocházejí ze stromu, který botanici nazývají juvie ztepilá (Bertholletia excelsa). Tento majestátní strom, který se přirozeně vyskytuje v tropických pralesích Jižní Ameriky, především v oblasti Amazonie, dosahuje neuvěřitelných výšek – v průměru okolo 30 až 50 metrů, ale v některých případech může narůst i do výšky až 60 metrů. Svým vzrůstem tak patří mezi nejvyšší stromy tropických lesů, což mu dává jedinečnou schopnost doslova prorazit hustý zelený baldachýn pralesa a stát se dominantním prvkem v této ekosystémové mozaice.
Juvie ztepilá má silný, rovný kmen a charakteristickou širokou korunu, což jsou znaky, které jí poskytují strategické výhody v boji o světlo. Tento druh stromu se dožívá až 500 let, což jej řadí mezi nejdéle žijící organismy tropických pralesů. Hlavním důvodem jeho dlouhověkosti je schopnost přizpůsobit se svému prostředí, a přitom podporovat okolní ekosystém díky produkci para ořechů. Para ořechy samy o sobě nejsou typické ořechy, ale semena ukrytá ve velkých, dřevnatých tobolkách, připomínajících malé kokosové ořechy. Každá z těchto tobolek váží okolo 2 kilogramů a obsahuje 10 až 25 jednotlivých semen - tedy „ořechů“. Tobolky se vyvíjejí na větvích stromu v průběhu dešťového období a následně dozrávají během období sucha, což trvá přibližně 15 měsíců.
Jakmile tobolka dozraje, gravitace udělá své a tobolka spadne na zem. Její tvrdý obal je natolik pevný, že jej dokážou otevřít pouze určité druhy zvířat, především hlodavci z rodu aguti. Tyto šikovná zvířátka prokousávají tvrdý obal tobolky a dostávají se k semenům uvnitř, která pak využívají jako potravu. Díky této interakci mezi juvií a aguti se semena mohou rozšířit do širšího okolí, což umožňuje přirozenou reprodukci stromu.
Para ořechy rostou téměř výhradně v původních, nedotčených pralesních oblastech, kde mají zajištěné specifické podmínky pro svůj růst. Tento strom je totiž velmi náročný na složení půdy a mikroklimatické podmínky. V tropických lesích je půda sice bohatá na organickou hmotu, ale přitom velmi mělká, což znamená, že juvie vyžaduje určité vzájemné propojení s okolními stromy a rostlinami, aby získala potřebné živiny.
Květy juvie jsou dalším specifickým prvkem tohoto druhu. Jsou uspořádány v hroznech a mají světle zelenou nebo bílou barvu. Jsou sice krásné, ale mají jednu nevýhodu – jejich stavba je natolik složitá, že je mohou opylovat pouze určité druhy velkých včel. Tyto včely mají dostatečně dlouhá a silná tykadla, aby se dostaly do nitra květu a přenesly pyl z jedné rostliny na druhou. Opylování je pro produkci para ořechů klíčové, protože bez opylení by nevznikly tobolky obsahující semena. Sběr para ořechů je v Amazonii dlouhodobou tradicí. Ořechy jsou zde sbírány přímo z lesní půdy po přirozeném spadnutí tobolek. Tento způsob sběru má tu výhodu, že je šetrný k lesnímu prostředí a nepředstavuje žádnou výraznou zátěž pro ekosystém. Domorodí sběrači, kteří mají znalosti o chování a růstu juvie, hrají klíčovou roli v udržitelném využívání para ořechů a zachování rovnováhy pralesa. Sběr para ořechů poskytuje lidem v Amazonské oblasti obživu a příležitost k hospodářské soběstačnosti, aniž by museli ničit les pro zemědělství či těžbu dřeva.
Para ořechy jsou nejen cennou potravinou, ale i výživově zajímavým zdrojem. Obsahují vysoké množství selenu, bílkovin, tuků a dalších prospěšných látek. Vzhledem k tomu, že jsou bohaté na tuky, mají přirozeně vysokou kalorickou hodnotu, a proto se často využívají jako zdroj energie. Díky tomu si získaly popularitu nejen mezi místními obyvateli Amazonie, ale také v mezinárodním měřítku.
